/ROZHOVOR PO DOMÁCÍM ČF/ Tři postupové mečboly vybojovali extraligoví házenkáři Robe Zubří o uplynulém víkendu. Ve čtvrtfinále play-off porazili doma Lovosice (36:28 a 34:32 po 7m) a o velikonočním víkendu mohou sérii ukončit.
„Jsem rád, že jsme obě utkání zvládli. Jet na půdu Lovosic za stavu jedna jedna by bylo strašně těžké. Doufám, že tam urveme ten bod, nejlépe v prvním zápase. Nic ale není hotové,“ uvědomuje si zuberská spojka Dušan Palát.
Zvláště ve druhém zápase totiž měli Zubřané namále. Vyrovnat se jim podařilo až sedmičkou po čase, šťastnější byli i v následné sedmičkové loterii.
„Věděli jsme, že to bude těžší, než v sobotu. Na konci jsme dotahovali a je super, že jsme to zvládli. I pro tým je to strašně důležité, protože nás to může vystřelit nahoru,“ dodává 24letý Palát, který v sedmičkovém rozstřelu vsítil vítěznou branku.
Věděl jste hned, kam budete střílet?
Když jsme se s kluky drželi za ramena na lavičce, tak jsem si trošku manifestoval, kam to dám. Představoval jsem si, jak se ten gólman může pohnout a on se nakonec opravdu pohnul tak, jak jsem potřeboval. Kdyby udělal jiný pohyb, musel bych střílet jinam.
Obrovská euforie?
Určitě. Hlavně bylo skvělé, že jsem se mohl po té sedmičce otočit na kluky a vidět, jak běží za mnou. Bylo to zadostiučinění za celý zápas, za to, jak jsme všichni dřeli. Ta poslední sedmička jde sice nejvíc vidět, ale přede mnou vychytali soupeře Pavel Dufek i Bob Pšenica. Je to zásluha celého týmu.
Čím to, že nedělní zápas byl mnohem vyrovnanější, než sobotní?
Myslím si, že k tomu utkání přistoupily Lovosice úplně jinak. Byli tvrdší na obraně. Cítili jsme z nich, že tím zápasem víc žijí. Chytili jsme začátek, ale pak jsme nedali čtyři vyložené šance a namísto toho čtyři branky dostali. Během chvíle jsme přišli o náskok, který jsme patnáct minut budovali. Bylo to frustrující, ale o to jsem radši, že jsme se z toho zvedli zpátky nahoru.
Play-off odstartovalo. Ujal se v kabině nějaký rituál?
Přestáváme se holit. Byla ještě jedna věc, ale ta neprošla, takže zůstane dál v šatně. Možná když se nám povede postoupit, tak přijde. Každopádně pro mě to holení nic moc neznamená, protože mě ještě nezačala puberta (smích).
Před pár dny byl oznámen váš přestup do francouzského Ivry, jak se to urodilo?
Svůj odchod jsem začal řešit už na podzim, ale s mým tehdejším agentem jsme se nepotkali v mých preferencích. Napsal jsem pak Natanovi, který tu hrál minulý rok a který měl výborného agenta. Můj cíl byl dostat se do Francie. V lednu jsme se domluvili na spolupráci a březnu se doladil můj přestup do Ivry. Jsem rád, že mám podepsáno, že můžu hrát v klidu a užít si poslední zápasy.
Proč zrovna Francie?
Líbí se mi herní styl francouzské ligy. Je rychlá, je tam spousta taktických prvků. Když jsem byl ve Francii, tak se mi líbila i ta země jako taková, ta kultura. Bavil jsem se o tom i s Ondrou Mikou nebo Mirou Jurkou, který hrál za St. Raphael. To všechno hrálo roli.
Ivry jsou aktuálně druhé ve druhé lize. Mění se pro vás něco, kdyby nepostoupili?
Nemění. Nechávám to na osudu. Mají nyní o utkání méně a lepší vzájemný zápas s prvním týmem, tak věřím, že se jim povede postoupit. Byl by to pro mě větší skok, ale zároveň by mě to jako hráče víc posunulo. Když by zůstali ve druhé lize, tak věřím tomu, že by se nám povedlo postoupit hned v další sezoně.
Co vy a francouzština?
Začal jsem s ní, už když tu byl Natan, ale ten se mi spíš smál, jak mluvím. Teď jsem to zintenzivnil, mám i doučování. Snažím se naučit co nejvíc, protože vím, jak to ve Francii chodí s angličtinou. Potřebuju fungovat hned od začátku, abych udělal dobrý dojem a hlavně se dorozuměl se spoluhráči.
Víte, jaká bude vaše role v týmu?
Zatím jsem v kontaktu s trenérem nebyl, ale určitě to brzy přijde. Je to Francouz a ten tým je dost mladý. Těším se hodně, ale zároveň chci tady zakončit to moje působení co nejlépe a užít si ty poslední zápasy s kluky naplno.
Mimo házenou jste velký fanoušek Formule 1, jak jste se k tomu dostal?
Formule 1 má na Netflixu seriál Drive to Survive a tam to pro mě začalo. Zajímal jsem se o to víc a víc. Viděl jsem, že je tu u nás jen jedna stránka, která se tomu věnuje. S kamarádem jsme to chtěli dělat trochu jinak a založili jsme stránku CzechPitstop. Teď jsme druzí v republice.
Je to pořád koníček?
Je to koníček, ale už z toho jde i nějaká koruna z prodeje a ze spoluprací. Máme e-shop, kde se nejvíc prodávají rámečky s tratí a s oblíbeným jezdcem. Zatím se to dá zvládat ve dvou. Největší nával je o Vánocích. To u mě brigádničí kde kdo, z týmu nejvíc Filip Matouš a Marek Pšenica.
Za dvacet let se budete živit dál házenou nebo F1?
Ideálně obojím (úsměv). Házenou miluju a ve Formuli 1 vidím potenciál, protože tady místo na trhu je. Musím myslet i do budoucna, protože sportovat nebudu donekonečna.
Pro HC Zubří připravil David Janošek
foto: Aleš Mičola
