/ROZHOVOR po zápase s Duklou/ Jednou z letních posil extraligových házenkářů Zubří bylo i pravé křídlo Filip Matouš. Odchovanci jičínské házené se v novém dresu zatím daří, je čtvrtým nejlepších střelcem týmu. Ve středečním čtvrtfinále Českého poháru proti Dukle Praha zaznamenal talentovaný házenkář pět branek.
„Věděli jsme, o co nám jde, takže jsme se na zápas dobře připravovali. Začátek nám vyšel, pak jsme dostávali nějaké zbytečné góly,“ uvedl k domácí výhře 21letý křídelník.
Naposledy se Zubří střetlo s Duklou před měsícem. Od té doby Pražané neprohráli a napříč soutěžemi zaznamenali sedm výher v řadě. Vydařená série skončila zase na zuberské palubovce.
„V týdnu jsme trávili spoustu času u videa. Hlavně jsme si dávali pozor na to, abychom nerozchytali Karla Šmída, který teď má výbornou formu,“ doplnil Matouš.
Co rozhodlo středeční zápas?
Hned zezačátku druhé půle tam měl Bob Pšenica v bráně asi tři zákroky, díky kterým jsme otočili skóre. Pomohlo i to, že tam byl třetí trest pro Kabátníka. Už v šatně jsme si říkali, že musíme přes něj chodit. Pak přišla další červená pro Svitáka. I bez nich nás ale Dukla dokázala dotáhnout, takže jsem rád, že jsme nakonec vyhráli a postoupili.
S Duklou jste se naposledy střetli před měsícem. Byl dnešní zápas v něčem jiný?
Určitě se lišil v tom, že nám dnes chyběl Lukáš Mořkovský. Nechceme se vymlouvat, ale je to náš důležitý hráč, na kterém je naše hra dost stavěná. Ale jsem rád, že když tu teď není, tak to na sebe berou jiní kluci a hra je rozprostřená na všechny hráče. I v obraně jsme byli dnes více zatažení než minule. Měli jsme připravenou i dva čtyřku, ale nebylo potřeba ji použít.
V Českém poháru postupujete mezi čtyři nejlepší, je to úspěch?
Určitě je, do semifinále jsme se chtěli dostat. Uvidíme, koho teď dostaneme, koho nám vylosují, a zda budeme hrát doma nebo venku.
Je za vámi polovina základní části extraligy, jak ji hodnotíte?
Jsme spokojení. Sice jsme bohužel prohráli v Jičíně, kde jsme měli získat body, ale takový je život. Na druhou stranu jsme porazili týmy jako Karviná nebo Dukla, což jsou cenné výhry. Teď v sobotu nás čekají Lovosice, zase těžký soupeř. Musíme dobře zregenerovat. Ten Jičín je asi jediná malá kaňka, mohli jsme být o trochu výš v tabulce.
Do Zubří jste přestoupil právě z Jičína, jaké to bylo hrát proti bývalým spoluhráčům?
Hodně specifické. Dost lidí mi psalo, že se přijdou podívat a že mi přejí štěstí. O to horší je, že jsme tam prohráli. Říkal jsem doma rodičům, že Vánoce budu trávit raději v Zubří, abych nemusel poslouchat narážky od kluků z Jičína (úsměv). Ale beru to s nadhledem, patří to k tomu.
Čím vás Zubří nalákalo k přestupu?
Asi ti lidé okolo, jak tou házenou žijí. Taky trenér, který je tady výborný. Věděl jsem, že tu budu dostávat herní prostor a že tím porostu. I vzhledem k mým zraněním jsem strašně rád, že mě Zubří vzalo a moc si toho vážím.
Dokážete porovnat fungování v obou klubech?
Tréninky jsou jiné a trénujeme víckrát, než v Jičíně. V podstatě každý den. Videa jsou víc zaměřená na určité hráče. Rozdíl je i v regeneraci. Hned po tréninku můžeme jít do sauny, do vířivky nebo na masáž. V Jičíně jsme třeba do sauny museli jít někam jinam, tady můžeme jít přímo ze šatny.
Jaké máte osobní ambice do budoucna?
Rád bych se někdy probojoval do nároďáku, když by byla šance. Teď jsou tam zkušená křídla, ale snažím se zlepšovat zápas od zápasu a ukázat se. V budoucnu bych chtěl jít do zahraničí, ale vyloženě ligu nebo konkrétní tým vysněný nemám. S Kubou Hrstkou jsem se bavil, jak to funguje v Německu, snažím se zjišťovat si informace. Teď jsem ale v Zubří a jsem tu maximálně spokojen.
Pro HC Zubří David Janošek
