Tonar: Jsem optimista, ale takový zásek do rozjeté sezóny je brutální

Karanténa zastavila zuberský házenkářský tým dokonce ještě před tím, než byla vyhlášena nová vládní opatření, která znemožňují jakákoli sportovní utkání a společné tréninky. Až do 3. listopadu tak hráči zůstanou odkázáni pouze na individuální plány na udržení kondice. Trenér áčka Michal Tonar je ale optimista a věří, že se tým co nejdřív vrátí do klasického tréninkového režimu.

 

Jaká je momentální koronavirová situace?

 

Máme v týmu několik nakažených, ale v infekční době s námi v kontaktu nebyli. Ta karanténa od hygieny byla spíš jen doporučená. My jsme ji ale přeci jen nastoupili, a to o dva dny dřív, než se oficiálně vyhlásila. Kluci přešli do individuálního plánu a trénování. Od té doby se to ale všechno ještě protáhlo o nějaký týden a podle nejnovějších informací se budeme muset těch individuálních plánů držet do 3. listopadu.

 

Co by se stalo, kdyby nouzový stav trval ještě déle?

 

Já jsem optimista a doufám, že se to nestane. Byl by to zásadní problém pro plno klubů, zejména po finanční stránce. Když to pak vezmu z hlediska fungování, tak i pro hráče by to bylo fatální. V individuálních plánech se dá dělat v podstatě jen kondice. Házená je ale dost specifický týmový sport, kde když ten společný trénink není, tak nastává dost výrazný deficit. Takže doufejme, že ta stopka bude jen do toho 3. listopadu a že pak dostaneme ještě třeba čtrnáct dní na roztrénování. Všechno je zatím ve hvězdách. Třeba Unie sportu dokáže pro fotbalisty a hokejisty vybojovat nějaké zkrácení a my bychom se svezli s nimi. My jsme také profesionální sportovci a také potřebujeme profesionální trénink před výkonem.

 

Jaký je problém individuálních tréninků?

 

To je vyloženě jenom kondiční stránka. Bohužel teď nám nepřeje ani počasí, takže nějaké vytrvalostní věci, které by se daly dělat venku, nepřipadají v úvahu. Ve třech stupních a v dešti je to těžké. Kluci jsou zavření doma v obýváku a s vlastní vahou toho moc vymyslet nejde. Je to spíš taková udržovačka. Na jeden týden se to dá, ale na měsíc, nebo nedejbože ještě déle, je to fakt zásadní problém.

 

Je nastalá situace podobná té na jaře?

 

Na jaře to bylo něco podobného, možná ještě razantnějšího. Jeli jsme s Plzní na mistrovský zápas do Karviné a během cesty nám sdělili, že budeme hrát bez diváků. Přitom když jsme vyjížděli, tak všechno bylo ještě v pohodě. Přijeli jsme z Karviné a během následujících dvou dnů se zavřela celá republika.

 

Hráči si prošli individuálními tréninky už na jaře. Není to o to horší teď na podzim?

 

Jsme složení z mladých hráčů a ti, si myslím, že by se na změny měli adaptovat rychle. Jsem optimista, takže doufám, že náš omlazený tým se do režimu dostane rychle zpátky. Je to horší v tom, že je rozběhlá sezóna. Momentálně je na tři neděle přerušena a poté by se mělo zase začít hrát. Nápor těch zápasů se zdvojnásobí nebo i ztrojnásobí. To bude dost enormní zatížení hráčů. Může se i zvýšit riziko zranění. Když se sezóna zastavila na jaře, to bylo taky kruté, že se nedohrála, ale hráči poté postupně vlítli do letní přípravy a postupně se na trénink a zápasy připravovali. Ten podzimní zásek do rozjeté sezóny je brutální.

 

Jaké jsou vyhlídky na evropské poháry?

 

Záleží, jak dlouhá ta pauza bude. Potřebovali bychom čtrnáct dní, spíš tři neděle po tom všem na rozehrání. Kdyby to bylo tak, jak je to zatím plánované, neměl by být problém. Smůla je, že ti kluci vypadnou z režimu zrovna, když jsem měl pocit, že se začali rozjíždět. Ale myslím, že když bude před pohárem ještě chvíle času, tak to odehrajeme se vztyčenou hlavou. Motivaci máme pořád, a pokud to EHF nijak nepřeruší, tak si myslím, že záleží na těch klubech, jestli se budou chtít účastnit. Důležité také je, za jakých podmínek bychom mohli odcestovat do Švýcarska, anebo případně Švýcaři mohli přijet sem.

 

Co byste vzkázal fanouškům zuberské házené?

 

Chtěl bych fanouškům poděkovat za úvod sezóny, kdy nás podrželi a podporovali i přes nelichotivé výsledky. Myslím, že se do toho kluci pomalu dostávali. Bohužel přišlo přerušení. Zbývá asi jediné, mít trpělivost. Hlavně ať to všichni ve zdraví přežijeme a brzy se zase všichni potkáme v hale.

 

Autorka: Kamila Krupová

banner2